Kdysi v jakési ne úplně vážně psané ústavě spolku NPS byla uvedena tato věta: "Na Faře není povinen nikdo nic dělat" s dodatkem "pokud se za to nestydí". Vypadá to jako hrozná legrace, ale když se hlouběji zamyslíte, o něčem to vypovídá. Je to vlastně do aforismu stažený výraz liberálního postoje ke světu. Je zde i druhý možný postoj, který bych zkráceně nazval direktivním, popř. levicovým či socialistickým. A když se podíváte kolem sebe, hýbe vlastně střet liberálního postoje s postojem dir ektivním celou naší politickou scénou.
Nehodlám zde diskutovat o tom, zda jsme tehdy měli všichni liberální smýšlení tak jak o tom svědčí citovaná věta.. Jisté je však, že dnes už se naše názory hodně rozrůznily. A to je právě důvod, proč jsem se rozhodl znovu kandidovat na post předsedy našeho spolku. Rád bych totiž zachoval styl, který nepřikazuje, ale ponechává každému volnost v činění. Samozřejmě za předpokladu, že tím nezasahuje do práva druhých dělati totéž. Nabízím tedy toto:
Zasadím se o to, aby byl vypracován jasný soubor pravidel soužití na Faře. Měla by to být pravidla natolik pevná, aby bylo možno je bez problémů dodržovat, ale také sankcionovat jejich nesplnění. Měla by naproti tomu mít jen takový rozsah, aby návštěvníky příliš neomezovala a nnutila je dělat, či strpět takové činnosti, které se jim příčí.
Měl bych se samozřejmě vyjádřit také k závažné otázce převedení vlastnictví Fary na sdružení. S plnou vážností prohlašuji, že mé váhání nevyplývá z neochoty, či z falešného pocitu "vlastnictví". Jsem samozřejmě pouhým vaším zástupcem a cítím se tak. Jde mi jen o to, aby vlastnictví přešlo na spolek plně konsolidovaný, kde převážná většina členů bude více, či méně aktivně pracovat ve prospěch celku.
Děkuji za pozornost.